green logo
Deniky | Ohre 2000

Ohre 2000

 

Lodní deník
Ohře 2000

Honza Tauš

Pondělí 7.8.

11:30 Setkání Karla & Karla & mě u jezu pod tratí v chebu.
12:00 Začalo pršet.
12:30 Přijel vlak z Plzně a Stříbra.
15:00 Zbytek výpravy dorazil s košíkem z Kauflandu.
16:00 Přestalo pršet
16:05 Vyrazili jsme.
16:10 Radka & Ivan se cvakli.
17:00 Vyrazili jsme.
Odpoledne jsme dojeli do nouzového tábořiště (pastvina) v obci Tršnice
Večer jsme vyrazili do restaurace U Filipa. Hnusná bába tykala Radce, která si dala jen džus. "Chceš džus" a "Máš tu to kafe"
Také jsme se v této putice setkali z bývalými spoluškoláky. Totiž se zbytkem Septimy. Radku velice potěšila přítomnost Rychlé Čočky.

Úterý 8.8.

Ráno mě probudila krůta když hudrovala nad mojí hlavou a potom začla klovat do mého ešusu.
Na cestu jsme vyjeli v 11:00. Asi po hodině začalo pršet. Schovali jsme se pod mostem. Přirazila i Septima. Rozdělali jsme si oheň a opekli si buřtíky. Pod hladovými zraky septimánů mi chutnalo dvakrát.
Večer jsme dorazili do Kynšperku.
V nádražní restauraci bylo příjemně, dojem snad kazily jen odlepené tapety, plesnivé tácky pod pivo a zhasnutá světla. Servírka, vrchní a kuchařka v jedné osobě nás s cizokrahným přízvukem obsloužila. Půlřízek s pětihranolkou nebyl špatný. V této útulné hospůdce s kamny v rohu a televizí v druhém jsme byli vyzváni k zaplacení sotva jsme odložili příbory. Ano zde se zavírá. Ještě že v město/vesnici byl otevřen krámek. Tam jsem dokoupil 4 rohlíky. Šli jsme spát. Před spaním, nás ještě chvilku otravoval Rychlá Čočka.

Středa 9.8.

Vyjeli jsme se zastávkou v Šabině na křupky a pivo. Rozdělili jsme se. Já, Petr a Wája jsme pokračovali v Šabině ostatní pokračovali do kempu. Zápisky z pohledu různých skupin:

Já, Wája, Petr

odpovídá našemu pohledu v té chvíly:
Pivo
Pivo
Pivo
Pivo
Pivo
Pivo
Vodka
Vodka
Petr se koupe (při pokusu nastoupit do lodi)
Zastávka u dětí
Petr si skoro uříz palec a ukazováček
Cesta
Jez
Elektrárna
Wája a Petr se cvakli
Sokolov
Petr opět ve vodě
Tma
Jez - všichni ve vodě
Cesta
Zpívání ve tmě
Cesta
Zastávka
Hle jsme v Kempu
Hledání souputníků
Noclech po přístřeškem
Bahno pod přístřeškem
Ráno pod přístřeškem
Sušení
Úklízení
Odjezd
Nehlášený jez
Loket
Rozbytý jez
Další jez
Kameny drhnou
Hurá kemp v Lokti

Radka, Ivan, Eva, Karel

Radka :
Po rozdělení / naše skupina pomalu pokračovala. Zdolali jsme jez. Pak Karel všechny upozornil na most, za kterým prý měl být náš kemp. Prohlédli jsme si břehy a Karel nás ujistil, že to určitě ještě není náš kemp, ale že na něj narazíme za chvíli.
Jeli jsme dál a začalo se stmívat. Najednou jsem zjistil, že nás karel podvedl a že to předtím byl náš kemp. Rozhodli jsme se, že Karla zabijem. Bohužel se moc bránil a chtěl skákat do vody, a tak jsme to vzdali. Bylo nám také líto Evy, která by musela pádlovat sama, takže jsme Karla nakonec ušetřily.
Ivan :
Tak jsme jeli dál. Začala být stále větší tma, pořad víc a víc a tak Eva a Karel zapálili svíčku, ale moc světla od ní nešlo. Podle kilometráže jsme věděli, že v Lokti budou dva jezy, ale byli tam nakonec 3. Jeden hned na začátku. Ženský začali panikařit. (pozn. Radky: Byla strašná tma a zima a musela jsem pádlovat -> čekali nás ještě 2 příšerný jezy a kemp buhvíkde.) No ten jez byl v pohodě, dalo se jím projet a jeden byl teda hnusnej a zabahněnej, ale tma vůbec nevadila, protože voda byla klidná a zima taky ani pak moc nebyla. Jenom Eva se vykoupala, takže jí moc do smíchu nebylo. Nakonec jsme dorazili do kempu. Jízda v noci byla zábavná.
Radka :
Klepala jsem se zimou a Eva na tom nebyla o moc lépe. Ještě že nám Karel koupil párky a pak jsme okamžitě usnuli.
Ještě druhý den jsme byli s Evou na 2. skupinu strašně naštvaní a vůbec jsme se s nimi nechtěli bavit. Co kdyby se nám něco stalo! (pozn. Ivan: HYSTERKY)

Čtvrtek 10.8.

Dnešní den je zapsán částečně včera. Karlův zdravotní stav se zhoršil a tak nás večer opustil. S Wájou jsme postavili celtu. Večer začlo prčet a potůček odvádějící vodu se vytvořil zrovna pod celtou. Přesunuli jsme se pod přístřešek u stánku. Pozdě v noci přišla ožralá Septima a začla šílené řvát. Přiběhl chlápek a pokusil se je uklidnit. Potom se vrátil znovu a převrhl jim stůl ze slovy: "Děti nemohou spát, volám policii". Policie nakonec přijela, ale našla jen zbytky septimy, kteří si povídaly potichu o počasí. Ráno jsme se dozvěděli, že policii volala Eva, která jako ostatní děti nemohla usnout.

Pátek 11.8.

Ráno nás vymetla i s odpadem a rozbitým sklem majitelka stánku. Dospali jsme venku. Já, Petr a Wája jsme se šli kouknou na Svatošské skály. V místním zájezdním hostinci nás upoutala servírka a pivo v ceně 25Kč, Cestou naspátek jsme utrápili housenku a nakrmili mravence. Večer jsme se šli kouknout na hrad a skouřily jsme náš nález. Pohled nahrad byl úchvatný a velice zábavný. Večer ještě dorazila Šárka.

Sobota 12.8.

Ještě před Karlovými Vary se Radka & Ivan opět cvakli. Následoval jez, jez, nákup v Kauflandu a odchod Evy. Dorazili jsme na Hubertus. Vpravo od našeho tábořiště sídlila skupina staroušů a vlevo se usídlili rybáři. S Petrem a Wájou jsme postavili nádherný přístřešek. Zapálili jsme oheň a ocenili místní toalety. Také jsme přispěli místnímu vodáckému klubu.

Neděle 13.8.

Lodě dostali zabrat hned od počátku dne. Ráno jsme projeli peřejí na Hubertusu. Oproti minulé návštěvě Ohře se peřej protáhla a ztratila tak na nebezpečnosti. Toho si Radky nevšimla a tak se musela nechat chvíli přemlouvat Ivanem. Nakonec byla přemluvena. Po sjezdu dokonce plakala štěstím, ai že přežila. Celý výkon zarámoval Ivan tím, že v peřeji přejel lodí ten největší kámen a to jistě v této sezoně jako první.
Až k rezervaci Skřítků jsme se nechali unášet proudem. Po čtyřech hodinách jsme tam dorazili. V restauraci nás čekal Petr, který nám popsal barvitě všechny skřítky a hlavně výškový rozdíl mezi námi a Skřítky. Nakonec jsme se rozhodli jet dál.
Začali peřeje kolem Kyselky. Lodě sténaly a laminát praskal.
Dorazily jsme do kempu. Tam nás otrávily dvě věci. Narazili jsme na septimu, která tu končila. A hlavně tu byl jistý nezanedbatelný nepoměr mezi cenou a nabýzenými službami. Večer odjela Sárka a Petr. Ještě večer jsme se shodli, že původně jela na vodu Radka a vzala sebou Ivana a nyní jede Ivan a veza s sebou Radku.

Pondělí 14.8.

Jestli jsme si mysleli, že včera dostali lodě dostali co proto, mýlili jsme se. Mýlili jsme se i v představě, že nás čeká jen 20km.
Je srášné vedro. Stavíme na polovině cesty v Perštejně na jedno. Kdybych pil Lounský ležák od narození, řekl bych , že G. je moc silný, hořký a málo kyselý.
Přenášíme jez v .... Podle Průvodce tu má být retardérka, ale na jejím místě je dnes vodní elektrárna. Hledáme tábořiště. Nouzové tábořiště je nyní pláž plná cikánů. Tady se asi neubytujeme.
Dobrovolně si prodlužujeme trasu. Jedeme. Volej. Vedro. Kde je sakra ten jez.
Aha průvodce říká, že je pod vodou za vyššího stavu vody ve vodní nádrži Kadan. Volej. Dojíždíme do loděnice TJ Kadan. Nikde žádné tábořiště. Ubytovali jsme se na druhém břehu. Dnešní den nám dal zabrat. Při představě Nechranické přehrady i optimisty přepadá úzkost. Asi to tady skončíme.

Úterý 15.8.

Radka, Wája, Ivan odchází do Kadaně. Je nesnesitelné vedro. Balíme a převážíme vše přes řeku.Po druhé hodině přijíždí odvoz.
konec
Up
Valid HTML 4.0! Valid CSS! last modified: 20. 01. 2004
pan_tau@matfyz.cz