[SU FJFI]							     [FJFI]
		  ¬esk  pý¡slov¡ pýelo§en  do vØdeck‚ Ÿeçtiny

1. Chemick  slouŸenina vod¡ku s kysl¡kem, je§ produkuje minimalne bell…,
p…sob¡ erozi na vrstvy hornin, ulo§enìch pod‚l jej¡ trajektorie.

2. Vzd lenost bodu A, (co§ je m¡sto, kde ukonŸ¡, puzena gravitaŸn¡ silou,
svou dr hu malvice ) od bodu B (co§ je m¡sto le§¡c¡ svisle pod m¡stem
zapoŸet¡ jej¡ dr hy ) se bl¡§¡ k nule.

3. Abundance çelem z Ÿeledi Canidae pýivod¡ exitus hlodavce z Ÿeledi
Leporidae.

4. V¡ce ne§ jednou, ale m‚nØ ne§ týikr te, urŸi velikost fyzik ln¡ Ÿi
chemick‚ veliŸiny, a m‚nØ ne§ dvakr te, ale v¡ce ne§ nulkr t pou§ij zp…sobu
obr bØn¡, jim§ se Ÿ sti materi lu od sebe oddØluj¡.

5. Subjekt A, jen§ vyv¡j¡ £sil¡ o vytvoýen¡ svisl‚ho Ÿi £klonn‚ho d¡la
ust¡c¡ho na povrch a determinuj¡c¡ho subjekt B, s m op¡çe dr hu ve zm¡nØn‚m
d¡le ust¡c¡.

6. Kdo odol v  pokuçen¡ podlehnout touze nechat dý¡mat vlastn¡ energii,
bìv  obklopen chlorofylem.

7. Ztr ta prostorov‚ho vn¡m n¡ nen¡ na z vadu suverenitØ nad osobami touto
ztr tou jeçtØ v¡ce posti§enìmi.

8. ¬¡slo, j¡m§ m…§eç vyj dýit svou lingvistickou potenci, se rovn  Ÿ¡slu,
j¡m§ zn sobujeç sv‚ vlastn¡ ego.

9. Na m¡stØ, nachazej¡c¡m se v bezprostýedn¡ bl¡zkosti zaý¡zeni slou§¡c¡ho
k instalaci svØteln‚ho zdroje, dopad  minim ln¡ poŸet paprsk… ze zdroje se
ç¡ý¡c¡ch.

10. Vodomiln¡ obratlovci nepatrnìch rozmØr… nejsou niŸ¡m jinìm, ne§
vodomilnìmi obratlovci.

11. Pohybuje-li se hladina rtuti v mØrn‚ kapil ýe smØrem ke stýedu ZemØ v
mØs¡ci naçeho osvobozen¡ sovØtskou arm dou, lze oŸek vat, §e n s
restauraŸn¡ podnik pýes¡dl¡ do stodoly.

12. Pýi nadmØrn‚m zvyçov n¡ pohybu doln¡ch konŸetin ve znaŸn‚m Ÿasov‚m
rozpØt¡ za £Ÿelem dosa§en¡ naplnØn¡ slouŸeninou vod¡ku a kysl¡ku kýivule s
dr§adlem dojde jednoho dne k uvolnØn¡ molekul spojuj¡c¡ch tuto kýivuli s
on¡m dr§adlem, Ÿ¡m§ se jmenovanì pýedmØt rozdØl¡ na dva segmenty.

13. Pýi poklesu produktivity pr ce na nulu projev¡ se tot ln¡ nedostatek
kruhov‚ho peŸiva, p…sob¡c¡ho obezitu obyvatelstva.

14. N raz akustickìch vln, ç¡ý¡c¡ch se ze zdroje v lidsk‚m hrdle, se odraz¡
od bari‚ry kompaktn¡ hmoty a s¡la i kvalita zpØtn‚ vlny je adekv tn¡
p…vodn¡mu impulsu.

15. Kategorickì imperativ nedovoluje libovoln‚mu subjektu likvidovat zdroj
infraz ýen¡, kterì svìm behaviouristickìm syst‚mem neatakuje tì§ subjekt,
neboœ jeho radiace se chov  inertnØ k tØlesn‚ integritØ dotyŸn‚ho subjektu.

16. Inhabitanti Kolumbaria, preparovan¡ pomoc¡ infraŸervenìch paprsk… do
stavu akceptabiln¡ho pro lidskì metabolismus nevl dnou automatickou
mobilitou pro peror ln¡ po§it¡.

17. GravitaŸnØ udr§ovan  seskupen¡ telurickìch plyn… jev¡ se spiritu ln¡
str nkou nejvyçç¡ho bodu pýiŸitatelnosti v souboru primitivnØ mytologickìch
pýedstav.

18. Druh  mocnina tý¡ profes¡ se jev¡ prvn¡m dvojŸ¡sl¡m dekadick‚ soustavy
pauperizace.

19. Pracovn¡ mor lku zemØdØlce, kterì dne 12. býezna neobrac¡ soustavnØ,
pl novitØ a c¡levØdomØ ornici a nedodr§uje pranosticky stanovenou
agrotechnickou lh…tu, pokl d me za tak hrubØ nevyhovuj¡c¡ a poçkozuj¡c¡
z jem spoleŸnosti, §e onoho zemØdØlce srovn v me s maso§ravìmi savci.

20. Prostorov  diskontinuita hmotn‚ho tØlesa neovlivn¡ Ÿasovou kontinuitu
procesu nan çen¡ laku na jeho povrch.

21. Spektr ln¡ odrazivost vçech domestikovanìch savc… Ÿeledi Felis limituje
s klesaj¡c¡m osvitem k nule.

22. Entropie pr…chodu lichokopytn¡ka se z dovìmi z sobn¡ky tuku vod¡c¡m
otvorem kovov‚ho hrotu je obecnØ vyçç¡, ne§ entropie pýechodu jedince druhu
Homo sapiens, vyznaŸuj¡c¡ho se statisticky vìznamnØ vyçç¡ §ivotn¡ £rovn¡ ve
srovn n¡ s pr…mØrem mno§iny jedinc…, sd¡lej¡c¡ch s n¡m stejnì Ÿaso-
prostor, z tohoto Ÿasoprostoru do jin‚ho, charakterizovan‚ho suverenitou
hypotetick‚ bytosti, Ÿ steŸnØ definovan‚ tzv. n bo§enstv¡m.

23. Dne 2. £nora vyd v  drobnì opeýenec sv‚ typick‚ akustick‚ sign ly bez
ohledu na s t¡m spojen‚ nebezpeŸ¡ let ln¡ho poklesu tØlesn‚ teploty.

24. Blokov n¡ svisl‚ho informaŸn¡ho kan lu nelze kompenzovat finanŸn¡
transakc¡ typu emptio venditio ve vìdejnØ l‚k….

25. PoŸ¡naje pýekroŸen¡m 48. hodiny po zah jen¡ pobytu mimo obvyklì okruh
sv‚ho §ivotn¡ho prostýed¡ generuj¡ jak vodomiln¡ obratlovci, tak jedinci
druhu Homo sapiens tØkav‚ organick‚ l tky, je§ jsou Ÿichovìm £stroj¡m
specificky detekov ny a centraln¡ nervovou soustavou hrubØ nepý¡znivØ
hodnoceny.

26. Progn¢zu optim ln¡ho okam§iku pro sv‚ akce proveÔ podle modelov‚ho
vztahu domestikovan‚ho vodn¡ho opeýence k plodenstv¡ kulturn¡ch trav.

27. Striktn¡ dodr§ov n¡ z sad obŸansk‚ho sou§it¡ vede k maxim ln¡ d‚lce
pØç¡ho transferu jednotlivce, kterì se tak chov .

28. ObŸan z mØrnØ poskytuj¡c¡ klamn‚ informace souŸasnØ neopr vnØnØ, co§ je
axioma, pýev d¡ do sv‚ho vlastnictv¡ majetek spoluobŸan…, popý¡padØ
spoleŸnost¡.

29. Pýenos informace od jedince s kalorickìm deficitem k jedinci s
kalorickou potýebou ji§ saturovanou je blokov n.

30. Pýi zjiçtØn¡ z mØrn‚ho transportu Ÿ sti horniny od obŸana A k obŸanu B
je poslednØ jmenovanì povinnen uskuteŸnit zpØtnì pýesun po stejn‚ dr ze,
tedy v opaŸn‚m smØru, k prvnØ jmenovan‚mu, avçak s pou§it¡m §itn‚ho peŸiva.

31. Podm¡nkou koexistence jedince druhu Homo sapiens a spoleŸenstv¡ druhu
Canis lupus je sjednocen¡ akustick‚ sign ln¡ soustavy.

32. U z vod… na zpracov n¡ obil¡, ý¡zenìch mytologickìmi bytostmi, je
pomØrnØ n¡zk  produktivita pr ce vyv §ena naprostou spolehlivost¡.

33. Kinetick  energie eroticky motivovan‚ho bilater ln¡ho, zpravidla
heterosexu ln¡ho, vztahu m…§e bìt pou§ita k transferu vysokìch geologickìch
£tvar….

34. Soustavnou vìchovu mlad‚ho obŸana k obranØ vlasti nelze srovn vat s
obŸankou, zakl daj¡c¡ vìdØleŸnì vztah na sv‚ laktaŸn¡ schopnosti.

35. Schopnost operativnØ ýeçit §ivotn¡ situace k vlastn¡mu prospØchu na
z kladØ vyçç¡ho stupnØ intelektu hominis sapiensis se nerovn  drah m
libovoln‚ho tvaru, vedenìm jakìmkoli bodem prostoru.

36. Odolnost rostliny, opatýen‚ §ahavìmi chloupky, v…Ÿi poklesu teploty pod
273,14 Kelvin… je dokonal .

37. ¬ steŸn  immobilita muskulatury, pryçt¡c¡ z pasivity pý¡sluçn‚ho
cerebroor ln¡ho centra vede k souhrnu nepý¡znivìch okolnost¡ pro jedince
pý¡mo fat ln¡ch a zbavenìch veçkerìch chloupk… a jin‚ho porostu.

38. Verb ln¡ komunikace, veden  s temnØ pýitlumenìm zabarven¡m a sn¡§en¡m
decibel… na minimum slyçitelnosti, je v pý¡m‚ korelaci s jednoduchìm
vyor v n¡m brambor.

39. InformaŸn¡ kapacita jedince po sistaci srdeŸn¡ Ÿinnosti je rovna
plynovìm zplodin m jeho metabolismu.

40. Jedna horn¡ konŸetina prov d¡ oŸistu druh‚ horn¡ konŸetiny.

41. Realizuje-li p r antagonistickìch jedinc… reciproŸn¡ agresi, vykon v 
reduntantn¡ Ÿlen tý¡dy emocionaln¡ projev reguluj¡c¡ vlastn¡ psychickou
tenzi.

42. Donace individua rodu Equus neopravåuje akceptora k vizu ln¡ percepci
dent ln¡ soustavy tohoto jedince.

43. Pociœuje se absolutn¡ absence vìroku, jeho§ pravdivostn¡ hodnota je
rovna nule.

44. Kvalita poŸ teŸn¡ f ze tot ln¡ regenerace organismu subjektu a
intenzita pro§itku z t‚ho§ jsou pý¡mo £mØrn‚ £sil¡, vynalo§en‚mu subjektem
k pýedchoz¡ optimalizaci prostoru pro regeneraci organismu urŸen‚ho.

45. Vzhledem k Ÿasov‚ ztr tØ je snaha o pýekon n¡ dr hy, dØl¡c¡ jedince od
personifikovan‚ho kondicion lu singul ru existencion ln¡ho slovesa,
bezpýedmØtn .

46. P tr n¡ po lignu adaptovan‚m na pýedmØt denn¡ potýeby se u reflektanta
ataku çelmy Ÿeledi Canidae setk v  s £spØchem za vçech podm¡nek.

47. Kontakt malìch mno§stv¡ slouŸeniny kysl¡ku a vod¡ku se zemskìm povrchem
prob¡haj¡c¡ v delç¡ch Ÿasovìch intervalech je schopen plnØ nahradit tentì§
dØj probihaj¡c¡ v intervalech kratç¡ch.

48. ¬asov  distance mezi pý¡chodem libovoln‚ho individua a term¡nem k t‚to
ud losti vhodnìm implikuje sebe£jmu.

49.Kategorickì imperativ vel¡ pýi volbØ zp…sobu techniky pýenosu
intelektu ln¡ pomoci smØrem k jedinci schopn‚mu samostatn‚ho abstraktn¡ho
myçlen¡ pýiklonit se k verb ln¡mu projevu, zat¡mco u ostatn¡ch subjektu
volit pý¡mì prudkì tØlesnì kontakt.
---------------------------------------------------------------------------

			       P…vodn¡ znØn¡

1. Tich  voda býehy mele.
2. Jablko nepad  daleko od stromu.
3. Mnoho ps… - zaj¡cova smrt.
4. Dvakr t mØý, jednou ýe§.
5. Kdo jin‚mu j mu kop , s m do n¡ pad .
6. Komu se nelen¡, tomu se zelen¡.
7. Jednookì mezi slepìmi kr lem.
8. Kolik ýeŸ¡ zn ç, tolikr t jsi ŸlovØkem.
9. Pod sv¡cnem je nejvØtç¡ tma.
10. Mal‚ ryby - taky ryby.
11. Studenì m j - v stodole r j.
12. Tak dlouho se chod¡ se d§b nem pro vodu, a§ se ucho utrhne.
13. Bez pr ce nejsou kol Ÿe.
14. Jak se do lesa vol , tak se z lesa ozìv .
15. Co tØ nep l¡, nehas.
16. PeŸen¡ holubi nel¡taj¡ do huby.
17. Vzduch - bo§¡ duch.
18. Devatero ýemesel - des t  b¡da.
19. Na sv. üehoýe çelma sedl k, kterì neoýe.
20. D¡ra - ned¡ra, furt se nat¡r .
21. PotmØ ka§d  koŸka Ÿern .
22. Sp¡çe projde velbloud uchem jehly, ne§li bohatec vejde do kr lovstv¡
nebesk‚ho.
23. Na Hromnice mus¡ skýiv nek vrznout, i kdyby mØl zmrznout.
24. Komu nen¡ sh…ry d no, v apatyce nekoup¡.
25. Ryba i host týet¡ den smrd¡.
26. DoŸkej Ÿasu jako husa klasu.
27. S poctivost¡ nejd l dojdeç.
28. Kdo l§e, ten krade.
29. Sytì hladov‚mu nevØý¡.
30. Kdo po tobØ kamenem, ty po nØm chlebem.
31. Kdo chce s vlky §¡ti, mus¡ s nimi vìti.
32. Bo§¡ mlìny melou pomalu, ale jistØ.
33. L ska hory pýen ç¡.
34. Vojna nen¡ kojn .
35. Chytrost nejsou § dn‚ Ÿ ry.
36. Mr z kopýivu nesp l¡.
37. L¡n  huba - hol‚ neçtØst¡.
38. Co je çeptem, to je s Ÿertem.
39. Mrtvì prd v¡.
40. Ruka ruku myje.
41. Kdy§ se dva perou, týet¡ se smØje.
42. Darovan‚mu koni na zuby nehleÔ.
43. Nen¡ çprochu, aby na nØm nebylo pravdy trochu.
44. Jak si kdo ustele, tak si i lehne.
45. PozdØ bycha honit.
46. Kdo chce psa b¡t, h…l si v§dy najde.
47. Nemus¡ prçet, jen kdy§ kape.
48. Kdo pozdØ chod¡, s m sobØ çkod¡.
49. Chytr‚mu napovØz, hloup‚ho kopni.

				  [Image]
  [Domovska] [Stanovy SU FJFI] [Vsejaderna fuze] [Bazantrikulace] [Jaderne
	 songy] [Jaderny humor] [Audiokazeta] [Jadernacky pruvodce]
			 Posledni zmena: 16.12.1997
			e-mail: su@km1.fjfi.cvut.cz