qitek's icon Jiří Kvita English

Náš kamarád Jirka Kurfürst

V pondělí 13. dubna 1999 zemřel níš spolužák Jirka Kurfürst ve věku 19 let…

Myslel jsem na to, jak jsme s Jirkou běhali k Trójskému zámku…Přešel jsem k parapetu a rozbrečel se.

Minulé pondělí jsem mu volal domů, jestli se něco nestalo…Povinné formality ohledně jeho věcí…

S Michalem jsme šli za Zdenkou. Mlčky jsem seděli a potápěli se do vlastních myšlenek. Pustili jsme si Philadelphii a Suicide is Painless….

Jirko, ať už jsi měl jakýkoli důvod, nezapomeneme na Tebe. Vzpomínám…

Jak jsem spolu seděli na analýze v S3 vpředu vlevo a Ty jsi psal dopis Sáře.

7.4. jsme nakreslili z nudy do mého sešitu šílenou příšerku.

Studoval jsi angličtinu, říkal mi nová slovíčka, bavili jsme se o slangu, americké angličtině, o tom, jak je krásná…

Vzpomínám na ten pátek v zimním semestru, kdy jsme spolu jeli na tělocvik do Hostivaře. V metru jsi četl učebnici švédštiny. “Švédsko je skvělá země. Nevím proč. Prostě je skvělá.” Pak jsi se zranil a odvezli Tě houkačkou, ale nakonec jsi byl vpořádku, pár týdnů sádry. Chtěli jsme za tebou do nemocnice, ale Tys už byl doma. Sedával jsi pak v lavici s nohou přes tři sedadla, zvláště v K4…

Jindy jsme se spolu zase vraceli, Ty z basketu, já z volejbalu, a pomohli jsme mladé Číňance s kočárkem. Pak jsem si s ní ještě chvíli povídali.

Pamatuju si…

Zpíval jsi, ne moc čistě, ale měl jsi rád Stairway to Heaven, vzpomínám si, jak jsi četl knížku o Kurtu Cobainovi.

Pamtuji si na naši první zkoušku – z fyziky – málem jsi zaspal a já zvonil a tloukl na Tvoje dveře – vstal jsi a všichni jsme to zvládli…

Jak vždy v pondělí jsi před vstupem do stanice I P Pavlova stiskl neznámý červený knoflík na pouliční lampě a lidi jenom koukali.

…jak ses smál a vyprávěl vtipy, jak jsi počítal algebru a analýzu, dokonce Tě máme nahraného.

…jak jsi začal běhat na Trójský zámeček, já pak s Tebou, snad šestkrát, pořád rychleji a rychleji, až jsme jen popadali dech, Tvůj oblíbený úsek podél silnice s malými zídkami, které jsi přeskakoval.

Dnes mi bylo líto, že nevidíš rozkvetlé jarní stromy jako já jsem je viděl na Albertově…