qitek's icon Jiří Kvita English

Kytara

Na kytaru jsem začal hrát ve svých 14 letech, 9.1. 1994. Všechno ale začalo už předchozí léto, kdy jsem od kamaráda Mattyho odkoukal nějaký akord, popadl "sladké dřevo", a zeptal se, co že to je. "Nó, kdybys to posunul sem, bylo by to déčko", odpověděl, a já se následně naučil Gdur a rytmus "pionýrák". Motivací k učení se na kytaru byl kromě kamarádů náš pan třídní Vladimír Lajda, který nás na táboře a v hodinách hudební výchovy učil trampské písničky a hrál nám na kytaru.

Kytaru jsem doma neměl, ale Vlastík mi jednu zapůjčil a donesl až domů. Do té doby jsem si cvičil přehazování akordů na krabičce od karet s nakreslenými strunami a pražci:) Matty nás učil dál, začali jsme hrát s Petrem, učili jsme se brnkat (a proč to nepřiznat) na Nedvědech, pak jsem se naučil hrát skoro celou desku Kamelotů "Zachraňte koně", pak přišel Redl, Plíhal, Nohavica...začal jsem zkoušet hrát skoro cokoli (akusticky:). Přečetl jsem si nějakou hudební nauku a naučil se noty a názvy akordů, a dodnes se mi to hodí. Hrával jsem většinou po nocích v pokoji při světle lampy, ideální pro Nohavicu (dokud na mne nepřišla maminka:) Takto jsem strávil první dva ročníky gymnázia:)

Na klasické české "španělce" s kovovýma strunama jsem hrál asi dva roky, pak jsem si ve druháku na gymplu (1995) koupil v Přerově za peníze vydělané na brigádě "jumbo" (s celkem vysokými strunami, no co se dalo čekat za bratru tři tisíce:). Ale měl jsem mnohem lepší nástroj než předtím, jakž takž ladil, a já se začal učit hrát (špatně:) trsátkem.

Na gymplu v Hranicích jsme hrávali folk na Akademii (a bývalo to všelijaké:) s holkama ze třídy, pak s kamarádem Martinem, cvičili jsme třeba Simona & Garfunkela a sem tak si zahrajeme dodnes:) Chvíli jsme se taky trmáceli v malém sboru gymnázia (Táni asi chyběli kluci do počtu , ale naučilo mě to hodně, díky!:) a sem tam doprovázeli na kytary Dětský pěvecký sbor (bylo nádherné hrát v kostele či synagoze). Později jsme tak hrávali i s Jarkou, a rád bych si s ní někdy zahrál zas! Rád vzpomínám, když nám do "Březové kůry" a "Husliček" basoval František, zpívaly Olga s Jarkou, když jsme hráli Plíhalovu "Vánoční" s Jirkou na housle, nebo Carpe Diem s klávesami a bicími. S Peťou jsme si taky zahráli na koncertu "Unplugged" v Bílovci, kde jsem potkal Markétu:)

Přes kytaru jsem se seznámil se svým spolubydlícím na koleji a bydleli jsme spolu přes pět let:) Kytara určitě hrála velkou roli při kamarádstvích z Bělčic a s Ondrou (1999:), s tím hrajeme dodnes, na kytary, flétny a on někdy i cello. Vzpomínám na krásná hraní pod Petrovem nebo v Lužánkách:) Kromě kostí od kuřete nás kytara určitě z části seznámila i s Jančou:) Se spolužákem Lukášem jsme hráli a zpívali v Cernu (spolu s Linusem a Karin), a ve Fermilabu jsme zase s rodilci zkoušli brazilské písničky:) Děti na táborech byly také vděčným publikem, leč s poněkud monotónními požadavky ("Motgomery" po čase fakt omrzí:)

Samostatým pojmem je kytara a koleje. Kolik bylo takových hraní do časného rána na schodech budovy A! Byla mi čest zahrát si s Michim, Jazzmanem (Roman), Oldou a všemi dalšími! A co se člověk naučil písniček a skladeb zvláště ve zkouškovém období!:)

Kolem Vánoc 2003 jsem si koupil klasickou kytaru s nylonovými strunami, už dřív jsem zkoušel jednoduchou klasiku z Jirmala, a lákalo mne naučit se víc pravou ruku, slyšet jiný zvuk a zkusit zase objevovat něco jiného. Nelituju! Klasická kytara se hodí i na Claptona, ideální je pro písničky Zuzany Navarové a samozřejmě sem tam nějakou tu klasiku:)

Co hrávám nyní? Nevyhýbám se ničemu, kromě folku jsem třeba zkoušel i REM, Suzanne Vega, Simona & Garfunkela...mojí souočasnou "láskou" je však Zuzana Navarová a její CD "Barvy všecky", "Jako šántidéví", "Zelené album". V roce 2002 jsem si ve Fermilabu koupil kytarový soft jazz od Lee Ritenoura "Ritz's House" a zkouším jej odposlouchávat:)

Aktuální nástroj: Yamaha SLG100N

Pár nepříliš kvalitních nahrávek...

A na závěr ještě pár fotek:)

(srpen 2005)

jumbo jumbo classic classic
jumbo jumbo classic
jumbo