Premysl Jedlicka
 
Domu 
Knihovna postrehu 
Comix 
Literarni koutek 
Preklady 
Stranky pratel 
Mista internetu 
Invidiologie 
Pro parany 
Seznam mest 
Cviceni 
What's new 
Ja 

Kodovani:
Unicode
Unix
Windows
ASCII
MacIntosh
Western

E-mail

15756

Vitejte na strance
Premysla Jedlicky



Dostali jste se na stranku cloveka, ktery se obcanskym jmenem nazyva Premysl Jedlicka, ale sam sobe rika Vincenzo. Co zde muzete ocekavat?

  • Temer kazdy tyden vychazi postreh tydne Premysla Jedlicky. Vzhledem k tomu, ze se o postrehy zajima nemale mnozstvi lidi, bude vzdy aktualni postreh umisten na spodku tohoto uvodniho dokumentu.

  • Mozna vas zaujme originalni internetovy komix Gauco a Buco. Cim vic budete hlasovat, tim vic dilu pribyde. Zatim je aktualni tento dil.

  • Pokousim se tez o ruzne javascriptove hry. Jednou z nich je Sokoban.

  • Metallica je jednou z nejlepsich kapel rockove historie. Pokud vas zajimaji texty teto kapely, precte si preklady textu Metalliky.

  • V posledni dobe velky boom prodelava Invidiologie, neboli veda o zavisti.

  • Chcete vedet, ktere dokumenty teto stranky jsou nejvice navstevovany? Pak se podivejte na moji statistiku. Nehledejte za tim zadnou vedu, jsou to nejaka, blize nespecifikovana data, za nejakou, blize nespecifikovanou dobu.

Tato stranka je psana v cistem HTML 4.01 s pomoci kaskadovych stylu. Z toho duvodu je vhodne pouzit prohlizec rozumejici obojimu. Nicmene stranka vypada dobre i na textovych prohlizecich. Mate-li ale starsi prohlizec a problemy se zobrazovanim stranky, zkuste se podivat na starou verzi stranky.
Kodovani teto stranky je Unicode/UTF-8. Pokud mate problemy se zobrazovanim cestiny, navolte spravne kodovani ve vasem prohlizeci, anebo vyberte jine kodovani cestiny v levem pruhu. Stejny postup doporucuji, nefunguje-li vam oznacovani ci kopirovani textu z prohlizece.


- = -

Postreh dne 3.8.2004 -- Doktorandska obhajoba

Behem uplynulych tri let jsem studoval doktorandske studium soubezne na Karlove Universite v Praze a na Universite v Caen, Dolni Normandie. Mymi skoliteli byli Doc. RNDr. Ales Drapal, CSc. a Prof. Patrick Dehornoy. Studium bylo oficialne ukonceno obhajobou dne 24. cervna 2004. Dnes budu psat o teto vyznamne udalosti a dozvite se take, proc o ni pisu az s mesicnim zpozdenim.

Ruzne skoly maji na sve studenty ruzne pozadavky, a proto byla hned pred zacatkem studia sepsana smlouva urcujici jak bude probihat studium. Bylo urceno, ze obhajoba bude jen jedna, a to ve Francii, pricemz student musi pred obhajobou splnit vsechny podminky pozadovane prislusnymi skolami pro pripusteni k obhajobe.

Ve Francii se po studentech nechce nic (tedy krome vyplneni hromady formularu, ale to je normalni). V Cechach jsem musel absolvovat zkousku z anglictiny a doktorskou zkousku, coz je zkouska znalosti toho nejuzsiho, cemu se student venuje. A pak je treba mit prijate dva clanky do nejakych casopisu. Vetsina studentu to resi tak, ze si necha neco otisknout do sborniku vydavanych pri Doktorandskem tydnu. Ja jsem neco takoveho povazoval pod svoji uroven, a tak jsem na posledni chvili honil publikovani v "opravdovych" casopisech. Jeden clanek mi prijali do Communications in Algebra vydavaneho v Milwaukee a druhy do prazskeho Commentationes Mathematicae Universitas Carolinae.

Obe skoly mely shodny pozadavek v tom, ze musi byt napsana disertacni prace. Jenze se neshodly na jazyku. V Cechach lze disertacku napsat v anglictine (a je to i zvykem), ve Francii naproti tomu chteji vse ve francouzstine. Takze mi nezbylo nic jineho nez pripravit disertacku dvoujazycne; volbu jsem mel pouze v tom, jestli druhym jazykem bude cestina nebo anglictina. Usoudil jsem, ze kdyz jedna zeme vyzaduje disertacku ve svem jazyce, mel by byt druhym jazykem jazyk one druhe zeme a nikoliv mezinarodni anglictina.

Psat jsem zacal v lednu behem pobytu ve Francii. Muj skolitel ale brzy usoudil, ze delam prilis mnoho chyb na to, aby se nad tim dalo primhourit oko. Takze ma prace vypadala takto: kdyz jsem napsal kus textu, zkontroloval jsem si jej programem i-spell, ktery umi ignorovat vsechny TEXovske prikazy a kontroluje spravnost slov napsanych v textu. Tim jsem odstranil vetsinu preklepu, zustala ale hromada chyb gramatickych, jako byly spatne predlozky, cleny a cisla. Jediny program, o kterem vim, ze umi opravovat gramatiku, je Word. Takze jsem musel prelozit muj TEXovsky soubor do HTML, nastartovat Windows a otevrit ve Wordu onen HTML dokument. Word sice mel problemy chapat vzorecky a neznal matematicke nazvoslovi, ale podarilo se mu nalezt hromady chyb.

V teto fazi byla odstranena prevazna vetsina chyb, ale porad jich tam zbylo dost, a to hlavne takovych, ktere zadny automaticky program opravit neumi, tj. napriklad vet, ktere jsou gramaticky spravne, ale nezni vubec hezky. Takze jsem svuj text vytiskl a dal skoliteli, ktery jej doma opravoval a s mikrofonem nahraval sve pripominky na kazetu. Pak mi kazetu prinesl a ja s magnetofonem a sluchatkama opravoval chyby.

Koncem brezna byla hotova francouzska verze me disertacky a tato byla odeslana oponentum. Oba rozumi francouzsky, a tak nebyl problem s tim, ze nemeli onu ceskou verzi. Tu jsem zacal prekladat v dubnu, az jsem se vratil z Francie. Najednou jsem zjistil, ze neumim psat cesky matematiku, protoze matematicke clanky v cestine jsou velice vzacne a ja sam jsem za cele doktorandske studium necitil potrebu psat matematiku v cestine (i poznamky jsem si delal v anglictine ci francouzstine, abych je pak nemusel prekladat).

Prekladal jsem tak, ze jsem nahrazoval francouzska slova odpovidajicimi ceskymi slovy. Cas od casu jsem si vsiml, ze Cestine by slusel trochu jiny slovosled, a tak jsem to spravil, ale i tak se muj cesky preklad hemzi vice galicismy, nez by bylo zdravo. On clovek nema motivaci predvest maximalni vykon, kdyz vi, ze krome skolitele pak ten text nebude nikdo cist. :-(

Idea moji dvojjazycne verze je nasledujici: kdyz clovek otevre moji praci, uvidi na sousednich strankach sobe odpovidajici kusy textu. Proto ma francouzska verze sude cislovani stranek a ceska verze liche cislovani stranek. Funkcni princip je nasledujici: obe verze jsou v rozdilnych souborech. Kdyz TEX zpracovava francouzskou verzi, zapamatovava si delky odstavcu. Pote, kdyz zpracovava ceskou verzi, natahuje odstavce tak, aby odpovidaly delkou odstavcum ve verzi francouzske.

Musel jsem take vypracovat strucny vytah, ktery je v anglictine. Obsahuje pouze nejpodstatnejsi vysledky, a to bez dukazu.

Uz jsem toho dnes napsal vic nez dost a ponevadz se mi uz nechce psat, na vypraveni o tom, jak probihala obhajoba si budete muset pockat do pristiho tydne.

- = -