Nadace sv. Františka z Assisi
.
.


Renzo Allegri: Matka chudých – Život Matky Terezy z Kalkaty


5. Noc obrácení

Když dorazila na kalkatské nádraží, ocitla se uprostřed davu zbídačelých lidí. Věděla, že město, v němž přes šestnáct let žije, je celosvětovou metropolí bídy. Na žádném jiném místě na světě by člověk nenašel tolik ubohých a zbídačelých lidí, jako v Kalkatě. Jak se však po cestě na nádraží a při čekání na vlak rozhlížela, zdálo se jí, že je to snad ještě horší než dřív. Na ulicích zaznamenala hrůzné stopy nedávné bouře: zničené, napůl spálené domy, u nichž tábořily chumly lidí. A po starém a sešlém nádraží bloudily tisíce opuštěných, kteří byli jen kost a kůže a byli viditelně poznamenáni nemocemi. Viděla, jak mladé matky s dětmi u prsu prosí o almužnu, jak hloučky dětí oblečených v cárech obléhají cizince a prosí o jídlo, jak chromí a slepí sedí na zemi a ukazují rukou k ústům, aby se někdo slitoval a zmírnil jim bolesti hladu.

Nastoupila do vlaku. Byl přeplněný. Jel pomalu. Zastavoval v každé stanici a pokaždé se znovu a znovu opakoval hrůzný pohled na nespočetný shluk vyzáblých nešťastníků.

Sestra Tereza se ohromeně rozhlížela. Přemýšlela, uvažovala. Hledala v náboženských principech nějaké schůdné vysvětlení pro takové množství bolesti a lidského zoufalství.

Přítomnost páchnoucích chudáků jí nevadila. Ze St. Mary's High School byla samozřejmě zvyklá na čistotu a dokonalou hygienu. Její žákyně byly vždy pěkně oblečené a navoněné. Vlak oproti tomu vypadal jako lazaret. Ale víra jí napovídala, že lidské trosky, které s ní cestují nebo postávají na nádražích, jsou Boží děti stejně jako ona a jako žákyně z koleje. S tím rozdílem, že ona i žákyně dostaly do vínku blahobytný život, zatímco tyto Boží děti nezměrně trpí, nemají naprosto nic a žijí hůř než zvířata.

Sestra Tereza sledovala mladé matky sedící na zemi, které s nesmírnou láskou tiskly děti k prsům. City těch žen nebyly o nic méně ušlechtilé a  méně hluboké, než city bohatých. Bolest, kterou jim působil pohled na to, jak jejich dítě hladoví, nebyla o nic menší než bolest anglické nebo americké matky. Sestra Tereza k nim cítila obrovskou náklonnost. Připomínala si Evangelium. Ježíš o chudých řekl: „Co jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste to učinili.“ Ježíš byl těmi chudými. Ona se řeholním slibem stala jeho nevěstou. Musí tedy o svého snoubence, který žije v těch chudých, pečovat. Musí jim sloužit.



Úryvky z dalších kapitol: .